Rizika zvýšeného krevního tlaku

Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších chorob, které postihují všechny věkové kategorie v naší společnosti. Pokud se hypertenze, jak se také vysokému krevnímu tlaku říká, neléčí, může skončit opravdu špatně. Nějaké onemocnění ledvin či dokonce mozková příhoda během pár příštích let, to je v takových případech více než pravděpodobné.

Důležitá je zejména prevence. Zvýšený krevní tlak se podaří stabilizovat hlavně tehdy, pokud shodíme pár přebytečných kilogramů, začneme sportovat, omezíme alespoň částečně (nebo v případě velké vůle dokonce zcela) alkohol, a pokud to alespoň trochu jde, omezíme také stres. V neposlední řadě, pokud jsme zvyklí nadměrně solit, mělo by se i s tímto nezdravým zlozvykem co nejdříve přestat.

Existují ale bohužel i věci, které neovlivníme. Pokud se narodíme s předpoklady po rodičích trpět na vysoký krevní tlak, je šance mnohonásobně vyšší. Například během těhotenství lehce stoupá krevní tlak zcela běžně, není se proto třeba tímto vůbec nijak znepokojovat, samozřejmě ale každou změnu je lépe konzultovat s lékařem.

Nezapomínejte, že čísla jsou opravdu alarmující, není to jen tak nějaké prázdné strašení. Asi čtvrtina úmrtí ve věku nad 40 let má jako hlavní příčinu právě vysoký krevní tlak. Způsobeno je to i tím, že se většinou tato choroba prakticky neprojevuje – tedy až do doby, kdy je situace skutečně vážná – a je tím pádem velice podceňována.

A kdy se vlastně dá o zvýšeném krevním tlaku hovořit? Ideální tlak u dospělých osob je, alespoň podle tabulek, 120 / 80 mmHg. Pokud se opakovaně naměří nad hodnotu 140 / 90 mmHg, je už samozřejmě něco špatně.

Co že vlastně tahle čísla znamenají? První číslo značí hodnotu systolického tlaku, jenž vznikne během srdečního stahu. Obecně platí, že čím je člověk starší, tím je toto číslo vyšší – starší člověk má totiž o něco méně pružné cévy. Druhá hodnota popisuje stav v případě uvolnění srdečního svalu, jedná se o takzvaný diastolický tlak.

Vysoký krevní tlak má tři různá stadia. Pojďme si o nich říci něco bližšího. První stadium je obvykle bez potíží, jde vlastně jen o to, že u lékaře bude naměřena vysoká hodnota krevního tlaku. Druhé stadium je už horší, vyznačuje se zhoršeným stavem tepen, zvětšením levé srdeční komory (což znamená velkou zátěž pro levou část srdce). K podrobnějšímu popisu stavu pacienta pomůže hlavně vyšetření jako EKG.

Třetí stadium znamená poškození vnitřních orgánů. Může dojít i ke krvácení do mozku a následné mozkové příhodě, obvyklá je i bolest na hrudníku nebo dušnost. Poškozeny bývají také ledviny a zhorší se i zrak. Nicméně vězte, že pokud se hypertenze včas léčí, ke třetímu stadiu nemusí vůbec dojít!